„Procházka podle Labe do Píst nebo Kovanic je pro mne nejkrásnější cestou na světě. Tady klopýtám o svoje mladší a chlapecká léta. Tady přemýšlím a jsem šťasten. I když jsem rodák z Brna, zde je můj rodný kraj, kde jsem žil svůj krásný život. V Praze se mi často stýská po Polabí. A tak za šest korun čtyřicet si kupuji jízdenku Libeň – Nymburk hlavní nádraží,“ odpověděl Bohumil Hrabal v roce 1956 na otázku, co ho táhne do Nymburka.

Bohumil Hrabal a Nymburk

Když byla dne 3. února 1997 ukončena pozemská pouť Bohumila Hrabala, zdálo se, že připomínání odkazu světoznámého spisovatele zůstane vyhrazeno tak jako u jiných osobností pouze školním čítankám a literárním vědcům. V Hrabalově případě se tak ovšem nestalo. V Nymburce, městě nejbližším spisovatelově srdci, se mezi obdivovateli jeho díla zrodila myšlenka založit celorepublikový spolek, který by spojoval všechny nadšené čtenáře Hrabalova díla bez rozdílu vzdělání, povolání a věku. V sobotu 21.listopadu 1998 se v Hálkově divadle v Nymburce konalo ustavující shromáždění Klubu čtenářů Bohumila Hrabala. Dne 4. září 1999 byl v nymburské městské knihovně otevřen Literární kabinet Bohumila Hrabala, kde má každý návštěvník možnost přečíst si Hrabalovy knihy i literaturu o významu a ohlasu jeho díla. Současně se vznikem Klubu byl založen časopis Nymburský pábitel, jenž vychází čtyřikrát do roka. Šéfredaktorem zpravodaje je spiritus agens celého klubu a všech jeho akcí - Jan Řehounek.
Vrcholem nymburské iniciativy bylo však bezpochyby otevření stálé expozice Bohumila Hrabala v nymburském muzeu (Polabské muzeum – Vlastivědné muzeum Nymburk). Pracovníci muzea v čele s Františkem Sýkorou se s nevšední pílí pustili do naplnění vytyčeného cíle. Vše bylo slavnostně dokončeno 28. března 1999, přesně na den nedožitých osmdesátých pátých narozenin velikána české literatury. Tři místnosti a chodbu zcela zaplnily dokumenty, knížky, fotografie a cenné relikvie ze spisovatelova osobního života i zařízení staré hospody. Do muzea si velmi rychle našli cestu všichni příznivci Bohumila Hrabala. Ale nejen ti, muzeum se přednáškami pro školy snaží přiblížit Bohumila Hrabala i mladé generaci.
Ve výčtu míst, která vstoupila do Hrabalova života a přímo jej ovlivnila, nenalezneme jen Nymburk. I další místa bytostně spjatá s Bohumilem Hrabalem jako Praha - Libeň a Brno - Židenice se ráda pyšní s jeho spřízněností. Praha zdůrazňuje zejména fakt, že čtvrť Libeň se mu od počátku 50. let stala domovem a místem velké tvůrčí inspirace. Sem spadají tři desetiletí Hrabalova šťastného manželství s Eliškou, rozenou Plevovou, zvanou Pipsi. V Brně – Židenicích naopak rádi zdůrazňují, že to bylo právě toto místo, kde Bohumil Hrabal poprvé spatřil světlo světa. Do výčtu míst, která se hlásí k Hrabalovi jako k vlastnímu, můžeme ještě přiřadit moravské městečko Konice, odkud pochází Hrabalův rod a kde se narodil a vyrostl jak otec František Hrabal, tak strýc Josef Hrabal. Silnou vazbu cítil ještě k městu Polná, kde František Hrabal a Marie Kiliánová slavili svatbu a maličký Hrabal zde začal vnímat svět kolem sebe. Naopak v dospělém věku Hrabalovi přirostla k srdci chatová osada Kersko v Polabí, kde zejména od 70. let trávil většinu svého času.
Hrabal neměl jeden domov, miloval současně pražské předměstí Libeň se všemi jeho zákoutími a hospůdkami, Kladno s Poldinou hutí, starý prvorepublikový Nymburk s jeho pozoruhodnými obyvateli, kerské polesí a chatařskou osadu ve stínu vysokých borovic. Přesto mu všechna tato místa byla jen jakýmsi prostorem fyzického přebývání, skutečný transcendentální domov nalézal Hrabal až teprve tam, kde spatřoval člověka se všemi jeho starostmi a radostmi. Hrabal nerozlišoval, byl mu blízký každý lidský osud, pro každého měl pochopení a v tom spočívá jeho lidská i umělecká velikost. Domovem se mu proto staly Čechy i Morava, celý středoevropský prostor a vůbec celý vesmír. To je ostatně jeden z důvodů, proč je Hrabal v současnosti nejpřekládanějším českým spisovatelem.
Přesto si dovolujeme říci, že Nymburk zaujímal v Hrabalově životě specifické postavení, vždyť zde prožil jednatřicet let svého života. I v letech následujících, když se z Nymburka odstěhoval, neztrácel ze zřetele osudy svého „městečka“ a byl mu na blízku až do posledních dnů. Nymburk představoval v Hrabalově mysli místo spokojeného dětství a mládí, místo formování jeho životních postojů, vztahu k umění a literatuře, místo studií, fotbalu i prvních lásek. Hrabala Nymburk silně poznamenal a naopak Hrabal velmi ovlivnil Nymburk. A právě toto cítili, možná jen podvědomě, všichni nymburští občané, kteří stáli krátce po spisovatelově smrti u zrodu Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, Literárního kabinetu Bohumila Hrabala a konečně stálé muzejní expozice Bohumila Hrabala.

Hrabalovské instituce

Muzeum Bohumila Hrabala
Klub čtenářů Bohumila Hrabala
Literární kabinet Bohumila Hrabala
Hrabalovo Kersko
Lesní ateliér Kuba
Městská knihovna v Nymburce
Postřižinský pivovar
Via Hrabal
Gymnázium Nymburk

Kalendárium akcí

Není naplánována žádna akce

Aktuality

24.03. 2015
Zastávka v Kostomlatech - pro razítko a pamětní list
Cestující na trati Nymburk – Praha Masarykovo nádraží, kteří by si chtěli prohlédnout pamětní desku...

24.03. 2015
Jak jsem vyráběl, přebíral a následně i předával cenu veletrhu
Na posledním Polabském knižním veletrhu v Lysé nad Labem byla udělena hlavní cena Jiřímu Menzelovi...

10.07. 2014
Hrabal čínsky
Velké státní čínské nakladatelství Beijing October Art & Literature Publishing House vydalo u...

10.07. 2014
Cena Klubu čtenářů Bohumila Hrabala
Na Polabském knižním veletrhu 2014 (uskuteční se 5. a 7. září v Lysé nad Labem) udělí Klub čtenářů...